Klasifikace poruch

SI je teorie, hodnotící metoda, která užívá řadu vyšetřovacích nástrojů, jako jsou dotazníky, standardizované i nestandardizované testy a pozorování dítěte. SI je též specifický způsob intervence, který vyžaduje prostředí bohaté na smyslové podměty. Užívá „senzorické diety“ k snadnějšímu zpracování smyslových vjemů. Senzorická integrace je tedy přístup užívaný v ergoterapii u dětí, které obtížně zpracovávají smyslové stimuly. Vychází z předpokladu, že SI se vyvíjí na základě pohybových příležitostí a zkušeností. Pomáhá dítěti organizovat podněty a tím se cítit bezpečně ve svém okolí, adekvátně reagovat na vzniklé situace a efektivně je řešit. SI zasahuje do všech oblastí psychomotorického vývoje dítěte. Poruchy se vyskytují u 5-16% dětí.

Podle navržené nozologie z roku 2012 máme tři základní skupiny poruch SI:

Poruchy senzorické modulace (Sensory modulation disorder)

Dochází k poruše „upravování“ senzorických vjemů ve smyslu intenzity. Jedná se o reaktivitu CNS na příchozí stimuly. Modulace se projevuje buď jako rychlá velmi intenzivní odpověď na smyslový vjem, nebo naopak reakce chybí. Též se může projevit dožadováním neobvyklého množství smyslových stimulů napříč všemi smysly.

Smyslově motorické poruchy (Sensory-based disorder)

Projevují se chabou posturou nebo volným pohybem jako výsledek smyslových problémů.

Smyslově diskriminační poruchy (Sensory discrimination disorder)

Projevují se potížemi s interpretací kvality smyslových podmětů a neschopností uvědomit si podobnosti a odlišnosti mezi nimi. Pacienti vnímají, že stimul je přítomný, ale obtížně adaptují smyslovou odpověď.