CO JE SENZORICKÁ INTEGRACE

Senzorická integrace (SI) je jeden z přístupů evidence based užívaných v rehabilitaci u dětí. Pomáhá optimalizovat zpracování smyslových vjemů. Správné propojení vytvoří adaptační reakci při každém procesu učení motorických dovedností, všedních denních aktivit, hře a následně školních dovedností. SI hraje důležitou úlohu v oblasti pozornosti a sebekontroly. Integrace smyslových vjemů a rozvoj vedení smyslových drah je zcela zásadní pro správný vývoj dítěte.


Autorka přístupu Dr. J. Ayres definovala SI jako: “ nevědomý neurologický proces, který organizuje smyslové vnímání přicházející z vnitřního prostředí těla a jeho okolí a umožňuje nám efektivně v tomto prostředí reagovat.“ Tuto reakci na zpracování smyslových vjemů nazýváme adaptační odpověď.

Z pohledu SI se jedná především o taktilní systém (hmat), vestibulární systém (rovnovážný aparát) a propriocepci (polohocit a pohybocit). Adekvátní zpracování se podílejí na posturálních reakcích, rovnováze, svalovém napětí, pohybu vůči gravitaci, očních pohybech, následně na motorickém plánování, koordinaci obou polovin těla, body schématu, úrovni bdělosti, pozornosti a emoční stabilitě. Spolu se zrakovou percepcí na koordinaci oko-ruka, vizuálnímu vnímání a cílené činnosti. Dalšími smysly jsou zrak, sluch, čich, chuť a interocepce (informace z vnitřních orgánů, porozumění pocitům zevnitř těla)


HISTORIE SI

Zakladatelkou byla americká ergoterapeutka a školní psycholožka J. Ayres, která v 70 letech 20. století na základě znalostí zpracování smyslových vjemů položila základy přístupu SI. K základu této teorie ji přiměla práce s dětmi s poruchami učení, percepčními vadami a dětmi s poruchami chování.

Klasifikace poruch senzorického zpracování - SENSORY PROCESSING DISORDER

Volný překlad klasifikace poruch - Miller LI et al., 2012

Poruchy Zpracovani

Podle navržené nozologie z roku 2012 máme tři základní skupiny poruch SI:

Prvním z nich jsou PORUCHY SENZORICKÉ MODULACE (SENSORY MODULATION DISORDER),

kde dochází k poruše „upravování“ senzorických vjemů ve smyslu intenzity. Jedná se o reaktivitu CNS na příchozí stimuly. Modulace se projevuje buď jako rychlá velmi intenzivní odpověď na smyslový vjem, nebo naopak reakce chybí. Též se může projevit dožadováním neobvyklého množství smyslových stimulů napříč všemi smysly.

Další skupinou jsou SMYSLOVĚ MOTORICKÉ PORUCHY (SENSORY-BASED DISORDER),

které se projevují chabou posturou nebo volním pohybem jako výsledek smyslových problémů.

Poslední jsou SMYSLOVĚ DISKRIMINAČNÍ PORUCHY (SENSORY DISCRIMINATION DISORDER),

projevující se potížemi s interpretací kvality smyslových podmětů a neschopností uvědomit si podobnosti a odlišnosti mezi nimi. Pacienti vnímají, že stimul je přítomný, ale obtížně adaptují smyslovou odpověď.

SI je teorie, hodnotící metoda, která užívá řadu vyšetřovacích nástrojů, jako jsou dotazníky, standardizované i nestandardizované testy a pozorování dítěte. SI je též specifický způsob intervence, který vyžaduje prostředí bohaté na smyslové podměty. Užívá „senzorické diety“ k snadnějšímu zpracování smyslových vjemů. Senzorická integrace je tedy přístup užívaný v ergoterapii u dětí, které obtížně zpracovávají smyslové stimuly. Vychází z předpokladu, že SI se vyvíjí na základě pohybových příležitostí a zkušeností. Pomáhá dítěti organizovat podněty a tím se cítit bezpečně ve svém okolí, adekvátně reagovat na vzniklé situace a efektivně je řešit. SI zasahuje do všech oblastí psychomotorického vývoje dítěte.

Poruchy se vyskytují u 5-16% dětí

Pro koho je SI

děti s nerovnoměrným psychomotorickým vývojem, multisystémovou poruchou

děti s hyperaktivitou a poruchou pozornosti

děti s dyspraxií

děti s vývojovou dysfázií

děti, které nedosahují výkonů běžných pro jejich vrstevníky

děti příliš bojácné nebo naopak příliš agresivní

děti, které netolerují nebo negativně reagují na sebeobslužné činnosti

děti s Downovým syndromem nebo jinými genetickými vadami

děti s poruchami nebo podezřením na poruchu autistického spektra

Užívá se také u dětí s fyzickým či kombinovaným znevýhodněním na základě poškození centrálního nervového systému

Varovné signály

VAROVNÉ SIGNÁLY, PROJEVY CHOVÁNÍ PŘI PORUCHÁCH ZPRACOVÁNÍ SMYSLOVÝCH VJEMŮ:



Kojenci a batolata:

má potíže se spánkem

má potíže s kojením, jídlem

nedokáže se uklidnit, často pláče, je nespokojené

nemá pravidelný režim

projevuje nechuť ke spolupráci při oblékání ( reaguje dráždivě při svlékání, oblékání, netoleruje oblečení

zřídka si hraje s hračkami

neochotně se chová v náručí (obtížně snáší manipulaci, chování v náručí)

nerad se mazlí

je úzkostný v poloze na bříšku

má odlišný motorický vývoj

je pasivní, nemá potřebu objevovat okolní prostředí


Předškoláci:

je velmi citlivý na dotek, zvuky nebo vůně

je úzkostný, bojí se nových zkušeností

obtížně si získává kamarády

nenavazuje vztahy jako jeho vrstevníci

má potíže v sebeobsluze – oblékání, jídlo, spánek a udržování čistoty

je motoricky „neobratný“ (nešikovný)

nemá výdrž při aktivitě

nerad manipuluje s malými objekty, nerad kreslí

neustále je v pohybu

preferuje sedavé aktivity

často se vzteká


Školáci:

má neklidný sed (je neklidný při sezení)

nerad manipuluje s malými objekty, nerad kreslí

má obtíže se čtením, se psaním

má problém v oblasti motorických dovedností

nerad hraje míčové hry

citlivě reaguje na hmatové vjemy, zvuky, chutě a vůně

rychle ztrácí pozornost

vyžaduje mnoho pohybu, až to narušuje práci ve škole/školní přípravu

reaguje neadekvátním až agresivním chováním

snadno se dostane do nepohody

má potíže v kolektivu vrstevníků

neadekvátně vnímá bolest

vypadá, že nevnímá dění kolem sebe


Dospívající a dospělý:

je vysoce citlivý na doteky, hluk, vůně, a jiné lidi

má chabé sebevědomí, obává se nových požadavků

jeho tempo je pomalé

je impulsivní a rychle se rozruší

nedokončuje rozdělané činnosti

je nešikovný, má slabé motorické dovednosti nebo nečitelný rukopis

těžce drží pozornost v práci, na schůzkách

má malou motivaci, málokdy má radost ze života

Smyslové systémy

Tyto informace slouží pro vzdělávací účely. Veškeré rady nejsou náhradou za lékařskou pomoc a péči terapeuta.  Pokud máte podezření na vývojové zpoždění vašeho dítěte nebo potíže se smyslovým zpracováním, prosím, poraďte se s lékařem nebo terapeutem senzorické integrace. Všechny aktivity jsou navrženy tak, aby byly pod dohledem dospělých osob. Vždy k aktivitám přistupujte individuálně vzhledem k věku a schopnostem vašeho dítěte, abyste zamezily možnému zranění nebo například polknutí drobných předmětů malými dětmi. Nikdy nenechávejte dítě bez dozoru při dokončení kterékoli z těchto činností. Autoři nenesou odpovědnost za škody způsobené vašemu dítěti během těchto činností.

Proprioceptivní systém

Proprioceptivní systém nám poskytuje informace z kloubů, svalů, vazů a jiných pojivových tkání. Umožňuje nám zjistit, kde se nachází naše jednotlivé části těla a co oni dělají (tak i bez zrakové kontroly vím, že mám zvednutou pravou ruku nahoru, pokrčené levé koleno). Receptory jsou v kloubech, svalech a šlachách a vnímají kontrakce, protažení a stlačení.


Symptomy:

 

⦁ Špatné vnímání vlastního těla – vědění, kde se nachází jejich tělo nebo části těla v prostoru   

⦁ Špatná koordinace - pohybují se, nešikovně nebo jsou ztuhlé   

⦁ Obtížnost třídění množství tlaku (používání nadměrné síly, jako např. lámání pastelky, protrhávání papíru při kreslení) nebo naopak je tlak velmi slabý   

⦁ Vyhledávají skákání, tlačení, rády se někam mačkají   

⦁ Odmítají pohybové aktivity, preferují sedavé činnosti   

⦁ Mohou strkat, bouchat, kousat ostatní děti   

⦁ Mají rády uzavřenější prostory, kde je něco obklopuje (jsou rády pod stolem, za gaučem, v rohu)   

⦁ Mohou rády žvýkat oblečení, tužky   

⦁ Musí se podívat na to, co dělají   

⦁ Pleskají chodidly o zem, táhnou ruce po stěně při chůzi


Navrhované aktivity:

  

⦁ Tlakové masáže nebo tlakové vesty    

⦁ Zátežové pomůcky    

⦁ Zátěžové aktivity - -přetlačování, zvedání a přenášení, mačkání rehabilitačních míčků    

⦁ Aktivity na velkém míči    

⦁ Trampolíny    

⦁ Balanční plochy    

⦁ Plavání    

⦁ Karate    

⦁ Lezení    

⦁ Opičí dráhy    

⦁ Přenášení láhví s vodou    

⦁ Tlačení předmětů před sebou    

⦁ Tanec    

⦁ Hra s bojovými polštáři    

⦁ Aktivity na dětských hřištích    

⦁ Žvýkání    

⦁ Pití brčkem

Vestibulární aparát

Vestibulární systém se nachází ve vnitřním uchu a pomáhá nám zjistit změny ve vztahu ke gravitaci. Jestli sedíte, stojíte, ležíte, jste nahoře, dolů atd. Informuje nás o poloze a pohybu hlavy. To je často označováno jako interní GPS systému našeho těla.


Symptomy:

⦁ Neochota vzdálit nohy od podložky

⦁ Nevolnost při rychlém pohybu nebo otáčení

⦁ Nevolnosti při jízdě v autě, autobuse, na lodi, v letadle - mohou rychle usínat v dopravních prostředcích

⦁ Nebo naopak mohou vyhledávat dlouhé točení, houpání a nedělá se jim špatně

⦁ Mohou lézt do výšek

⦁ Neschopnost stát bez hnutí - stále v pohybu

⦁ Nemusí mít povědomí o hloubce a výšce (potíže s chůzí do a ze schodů, po mole)

⦁ Potíže s rovnováhou

⦁ Potíže s prostorovou orientací


Navrhované aktivity:

⦁ Použití otáčivé židle nebo sed na míči

⦁ Časté pohybové přestávky

⦁ Všechny druhy houpaček

⦁ Cvičení na velkém gymnastickém míči

⦁ Balanční plošiny

⦁ Přerušováný pohyb

⦁ Skákání na trampolíně

⦁ Jízda na kole

⦁ Pojízdné desky (skaty)

⦁ Skákací lano......?

⦁ Válení sudů, kotouly

⦁ Skákání do polštářů

⦁ Běhání po polštářích, matracích, v nerovném terénu

⦁ Cviky s pohybem hlavy, ale i těla do předklonu, záklonu, otáčení v různých polohách (vleže, sedě, na čtyřech, ve stoje, na míči)

⦁ Jízda na kole

⦁ Jogové pozice

Hmat

Hmatový systém je velmi důležitý pro vnímání a poznávání světa kolem nás. Také je velmi důležitý pro dobré vnímání sama sebe, ale i pro emocionální rozvoj. U dětí často vnímáme změny ve zpracovávání hmatových vjemů ve smyslu zvýšené citlivosti nebo naopak snížené reaktivity.


Symptomy:

⦁ Nesnesou špinavé ruce

⦁ Vybíravost v oblečení, toleruje jen některé materiály, rády nosí jen své obnošené věci

⦁ Vadí štítky, gumičky, lístečky na oblečení (musí se odstřihávat)

⦁ Může vadit letmý dotek jiné osoby

⦁ Nemají rády držet se za ruce

⦁ Nechtějí nosit čepice, rukavice, kšiltovky navzdory počasí

⦁ Nerady kreslí

⦁ Nerady si čistí zuby, stříhají nehty a vlasy, češou

⦁ Vyhýbají se nebo naopak vyhledávají hraní v písku, vodě, blátě, chůze na boso

⦁ Rády chodí vysvlečení, děti se vysvlékají i několikrát denně

⦁ Mají nižší práh bolesti

⦁ Vyhledávají dotyk s lidmi/ věcmi


Navrhované aktivity:

⦁ Taktilní chodníčky (rohožky s různými strukturami)

⦁ Masáže pěnovými míčky, míčky s bodlinkami, houbičkami, kartáčky…

⦁ Hry s různými texturami (těstoviny, písek, mouka, hlína, plastelína, rýže, vata, sáčky

⦁ Hmatová pexesa a koše

⦁ Tělové barvy

⦁ Práce s těstem, tekutými a slizkými předměty

⦁ Mačkání papíru, igelitu

⦁ Hraní si ve vaně s mýdlem tekutým, tuhým, koupelovým olejem, pěnou na holení

⦁ Střídání teplé a studené vody (buď namáčením rukou nebo nohou do kyblíků nebo sprchou)

⦁ Hry proti odporu - přetahování, zvedání a přenášení těžších předmětů

Zrak

Očima jsme schopni sledovat  své okolí, pohyb očí je plynulý a zárověn schopný precizního rozlišení detailů. Bezpěčně identifikuje, co je blízko a co je daleko. Patří sem také zraková asociace, zraková paměť, zraková diskriminace, zraková sekvenční paměť, zrakový vzor, zrakové popředí a pozadí, zraková stálost, zrakové dokončení, zrakové sekvence, schopnost sledovat očima, zaostření na dálku a na blízku)


Symptomy:

⦁ Přecitlivělost na sluneční světlo nebo zářivky

⦁ Časté mnutí oka

⦁ Rozptýlení z dekorace ve školní třídě nebo doma

⦁ Přílišné rozptýlení okolními podněty

⦁ Špatná koordinace oko – ruka

⦁ Obtíže při čtení a sledování na stránce

⦁ Obtíže při kopírování z tabule

⦁ Bolesti hlavy při čtení

⦁ Přeskakování slova nebo řádků nebo ztrácení místa při čtení

⦁ Špatný rukopis a kresba


Navrhované aktivity:

⦁ Omezit nástěnné dekorace

⦁ Upravit osvětlení doma / ve školní třídě

⦁ Ergonomické nastavení pracovního místa, naklopení desky stolu

⦁ Užívat barevné záložky pro čtení

⦁ Přepisování z knihy místo z tabule

⦁ Nastavení monitoru

⦁ Doporučujeme vyšetření ortoptistou

⦁ Aktivity podporující koordinaci oko – ruka (házení a chytání oběma i jednou rukou, menší i větší míče, házení míčem o zeď nebo zem a chytání, přenášení míčku na raketě, který nesmí spadnout, pinkání míčkem a raketou nad sebou, kuželky, pinpong, navlékání korálků, kroužků, malování a překreslování na velkém papíře, kreslení oběma rukama současně…)

⦁ Puzzle, skládání barevných obrázků

⦁ Vyhledávání detailů na obrázku

Čich

Když jíme, nejdříve cítíme, jak to voní. Pokud to voní dobře, máme chuť to ochutnat. Pokud nám to dobře nevoní, vysílá varování, že se nám to nemusí líbit nebo že je to pro nás nebezpečné jíst. Vůně prochází chemickými receptory s přímým neuronovým spojením s limbickým systémem (zodpovědným za emoční paměť). To je často důvod, proč jsou naše emoce spojené s vůní a jídlem.


Symptomy:

⦁ Přecitlivělost na některé vůně a pachy


⦁ Může to souviset s vybíravostí v jídle (odmítání jídla, pocit na zvracení)


⦁ Nadměrné vyhledávání některých vůní


⦁ Časté čichání k lidem a předmětům


Navrhované aktivity:


⦁ Vonné svíčky


⦁ Čichová pexesa (hádání vůní ovoce, bylin, zeleniny, koření…)


⦁ Vytváření vonícího těsta, láhví


⦁ Používejte přírodní vůně, chemickým se spíše vyhýbejte (parfémy)


⦁ Bylinkové zahrádky


⦁ Aroma lampy
Doporučujeme pracovat s vůněmi, které se nám líbí.


Sluch

Sluchový systém zpracovává zvuky ve smyslu poslechu slyšeného, interpretaci a filtraci. Důležitou schopností centrálního nervového systému je rozlišení zvuků podstatných od těch, které jsou součástí prostředí, ve kterém se pohybujeme, ale nemusíme na ně reagovat. To zahrnuje (sluchovou asociaci, sluchovou sekvenční paměť, sluchové popředí a pozadí, sluchová syntéza a analýza, sluchové porozumění, sluchová diskriminace, sluchové dokončení, mluvení) Sluchový systém zpracovává zvuky ve smyslu poslechu slyšeného, interpretaci a filtraci. Důležitou schopností centrálního nervového systému je rozlišení zvuků podstatných od těch, které jsou součástí prostředí, ve kterém se pohybujeme, ale nemusíme na ně reagovat.


Symptomy senzitivity:

⦁ Přecitlivělost na hlasité, náhlé zvuky (fén, sekačka na trávu, mixér, vysavač, náklaďák)

⦁ Rozptýlenost hlukem pozadí (neschopnost odfiltrovat zvuky v pozadí)

⦁ Opožděná řeč

⦁ Možné infekce a záněty ucha v minulosti

⦁ Zakrývání si často oušek

⦁ Dožadování se opakovaně, co jste říkali

⦁ Potíže se čtením

⦁ Neobvykle vysoká hlasitost nebo nízká hlasitost hlasu

⦁ Zdá se, že často ignorují rodiče nebo učitele

⦁ Špatné porozumění řeči


Navrhované aktivity:

⦁ Zjednodušte pokyny pro vaše dítě

⦁ Mluvte na dítě pomaleji

⦁ Doprovázejte slovní pokyny vizualizací

⦁ Před nepříjemnými hlasitými zvuky můžete sami dítěti zakrýt uši

⦁ Můžete vyzkoušet terapeutické poslechové programy

⦁ Hra na hudební nástroje pomáhá zlepšovat sluchové schopnosti

⦁ Poslech klasické hudby působí stimulačně na centrální nervový systém

⦁ Vhodné jsou rytmické pohybové aktivity

⦁ Sluchová pexesa (můžete si vyrobit sami)

⦁ Užívání sluchátek nebo ucpávek do uší pro omezení rušivých zvuků

⦁ Zapínání přístrojů vytvářející tzv. bílý šum např.větrák

Chuť

Chuť a čich jsou velmi úzce spojeny.


Symptomy zvýšené či snížené citlivosti:


⦁ Citlivost při čištění zubů


⦁ Vybíravost v jídle (přecitlivělost na některé struktury potravin)


⦁ Časté kousání a žvýkání nepoživatelných předmětů (oblečení, tužky, hračky)


⦁ Nadměrné slinění


⦁ Nadměrný strach ze zubaře


Navrhované aktivity:


⦁ Žvýkačky


⦁ Kousátka na krk nebo do ruky


⦁ Vibrační zubní kartáček


⦁ Logovibrátory


⦁ Pití slámkou


⦁ Vytváření ochutnávkových lahví a misek s různými bezpečnými potravinami s různými vůněmi nebo příchutěmi (zvláště tvrdé a křupavé potraviny)


⦁ Foukání bublin


⦁ Pití ze sportovní láhve


⦁ Další foukací aktivity (foukání vlajícího papírového kapesníku, frkačky, píšťalky, foukání papírové koule nebo vyfouknutého vajíčka)


⦁ Masáže obličeje


⦁ Zkoumání různých textur, hmatovy box


⦁ Hry s těstem, prstovými barvami



Interocepce


Intercepční systém je vnitřní senzorický systém těla. Receptory pro tento systém se nacházejí v orgánech, svalech a pokožce. Interocepce je zodpovědná za pocity hladu, žízně, změny teploty a jiné pocity vnitřního těla.


Symptomy:



⦁ Obtíže při toaletě



⦁ Časté nehody pomočování



⦁ Nikdy se necítí žíznivý ani hladový



⦁ Nebo může neustále cítit žízeň nebo hlad



⦁ Obtížnost při rozpoznávání a interpretaci vnitřních stavů těla
nebo pocitů (pocit horkosti / chladu, bolest atd).



⦁ Obtížná regulace emocí a pocitů (nemají pocit, že jsou naštvaní
před tím, než ústně nebo fyzicky útočí).



⦁ Rozptýlený vnitřními fyziologickými vjemy jako například slyšení vlastního srdečního tepu.



⦁ Může použít zvuk k zakrytí nechtěnných senzorických podnětů.


Navrhované aktivity:



⦁ Jóga



⦁ Těžké pracovní činnosti



⦁ Výstražné činnosti



⦁ Opakované a rytmické vestibulární vstupy



⦁ Vizuální výzvy a pokyny k identifikaci a komunikaci emocí



⦁ Sociální příběhy